Tato červenoplodá dutohlávka vytváří vyšší, relativně široká podécia, která jsou ve spodní části kornatá a horní část bývá pokryta nepravidelnými, šupinovitými destičkami. Po několika letech v herbáři se na jejím povrchu vytvářejí drobné krystalky zeorinu, což je další charakteristický znak tohoto lišejníku a jemu příbuzných.

Dutohlávka červcová roste nejčastěji na kyselé půdě, humusu či mechatých skalách. Běžná bývá na horských sutích a v terikolních společenstvech nad horní hranicí lesa. Uváděna je ale také z pískovcových skalních měst, hadců či antropogenních stanovišť (např. odkališť). Ve střední Evropě patří spíše k horským lišejníkům. V nižších polohách ji často zastupují podobné příbuzné druhy, hlavně C. diversa. V minulosti však nebyly zástupci skupiny C. coccifera agg. rozlišovány.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Cladoniaceae → Cladonia