Jedná se o poměrně vzácný terikolní horský druh, který je nápadný zejména mikroskopicky – dlouhými niťovitými askospórami. Porůstá obvykle vlhký kyselý humus, rostlinné zbytky či odumírající mechorosty na zemi i kyselých skalkách, případně porůstá přímo minerální zem. Z našeho území byl na počátku 20. století tento taxon dokonce hned dvakrát vědecky popsán, a to jako Belonia terrigena z Violíku v Krkonoších (Eitner 1911) a jako Gongylia macrospora z Petrových kamenů v Jeseníkách (Suza 1921). Obě jména však byla později synonymizována (Vězda 1970). Zajímavostí tohoto lišejníku je jeho vazba na kyselé substráty (ostatní terikolní/saxikolní zástupci Gyalectaceae jsou alespoň mírně vápnomilné). S tím zřejmě souvisí i přítomnost jiného fotobionta (kokální trebouxioidní řasa) nežli u ostatních zástupců široce pojatého rodu Gyalecta, kde je symbiotickým partnerem vláknitá trentepolioidní řasa. Kromě Jeseníků a Krkonoš se tento lišejník u nás vyskytuje rovněž v nejchladnějších oblastech Šumavy v okolí Kvildy (Kocourková-Horáková 1998). Recentně byl opět potvrzen také v nejvyšších polohách Krkonoš (Halda et al. 2016).

Literatura: Eitner E. (1911): Dritter Nachtrag zur schlesischen Flechtenflora. – Jahresbericht der Schlesischen Gesellschaft für Vaterländische Kultur, Abt. Zool.-Bot. Sect., Breslau, 88: 20–60. Suza J. (1921): Čtvrtý příspěvek k lichenologii Moravy. – Sborník Klubu Přírodovědeckého v Brně 3: 1–50. Kocourková-Horáková J. (1998): Records of new, rare or overlooked lichens from the Czech Republic. – Czech Mycology 50: 223–239. Halda J., Kučera J. & Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1 – mechorosty a lišejníky. – Vrchlabí: Správa KRNAP. Vězda A. (1970): Neue oder wenig bekannte Flechten in der Tschechoslowakei. I. − Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 5: 307−337.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Gyalecta