Jedna z našich nejvzácnějších terčovek. Jedná se o saxikolní druh, morfologicky odlišný od epifytické M. elegantula pouze ojíněním stélky. Melanohalea infumata má arkto-alpinské rozšíření a roste na silikátových skalách ve Skandinávii, středoevropských horách a v Severní Americe. Z našeho území je známa již z první poloviny minulého století z jediné lokality na Petrových kamenech v Hrubém Jeseníku, kde se druh vyskytuje dodnes. Podle autorů aktuálního seznamu lišejníků Alp (Nimis et al. 2018) pravá M. infumata v Alpách pravděpodobně neroste, ale bývá středoevropskými autory zaměňována za saxikolní linii M. elegantula agg. (Nimis et al. 2018). Tato skupina tedy vyžaduje další studium.

Literatura: Šoun J., Bouda F., Kocourková J., Malíček J., Palice Z., Peksa O., Svoboda D. & Vondrák J. (2017): Zajímavé nálezy lišejníků z čeledi Parmeliaceae v České republice. – Bryonora 60: 46–64. Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Melanohalea