Jeden z dvojice našich izidiozních hnědých terčovek rodu Xanthoparmelia. Od X. verruculifera se liší nejen světlejší, poněkud větší stélkou a většími izidiemi, ale především obsahovými látkami (kyselina glomelliferová, glomellová, perlatolová a stopově i další látky). Chemicky je tedy totožná s neizidiozní X. delisei.

Terčovka nahloučená roste na silikátových a vyvřelých horninách, včetně těch bazických. Najdeme ji na otevřených, výslunných skalách a kamenech, nevyhýbá se ani lidským stavbám a eutrofizovaným místům. Na našem území se vyskytuje poměrně hojně od nížin do hor s těžištěm rozšíření v nižších polohách. V Evropě se jedná o běžný druh převážně mírného pásu s mírně suboceánickým rozšířením.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Xanthoparmelia