Stereocaulon tomentosum Fr.

Pevnokmínek charakteristický pseudopodécii přitisklými k podkladu, hustým šedým tomentem na spodní straně, hojnými apotécii a produkcí stiktové i ±norstiktové kyseliny. Typickým stanoviště je minerální a písčitá půda, ale může růst také na kamenech. Preferuje otevřená stanoviště, např. trávníky, železniční t a borové lesy. Ve střední Evropě se vyskytuje roztroušeně. Na našem území byl v minulosti „místy hojný“ (Černohorský et al. 1956), avšak v současné době je známa jediná recentní lokalita z železničního svršku již nevyužívané trati u Střezimíře ve středních Čechách. Příčinami dramatického ústupu druhu byly zřejmě acidifikace substrátů v druhé polovině minulého století a úbytek vhodných stanovišť.

Z české strany Krkonoš byl v 19. století popsán taxon Stereocaulon tomentosum var. alpestre Flot. Ten je některými autory považován za samostatný druh S. alpestre (např. Oset 2014). Jeho typový materiál byl však zničen během druhé světové války (Lamb 1977), což znemožňuje další studium. Stereocaulon alpestre se od S. tomentosum liší kratšími pseudopodécii s bradavičnatými až silně vroubkovaně-šupinovitými fylokládii v jejich spodní části (Oset 2014).

Literatura: Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – Nakladatelství ČSAV, Praha. Oset M. (2014): The lichen genus Stereocaulon (Schreb.) Hoffm. in Poland – a taxonomic and ecological study. – Monographiae Botanicae 104: 1–81. Lamb I. M. (1977): A conspectus of the lichen genus Stereocaulon (Schreb.) Hoffm. – Journal of the Hattori Botanical Laboratory 43: 191–355.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Stereocaulaceae → Stereocaulon