Stereocaulon tomentosum Fr.

pevnokmínek plstnatý

Pevnokmínek charakteristický pseudopodécii přitisklými k podkladu, hustým šedým tomentem na spodní straně a hojnými apotécii. Typickým stanoviště je minerální a písčitá půda, ale může růst také na kamenech. Preferuje otevřená stanoviště, např. trávníky, železniční náspy a borové lesy. Ve střední Evropě se vyskytuje roztroušeně. Na našem území byl v minulosti „místy hojný“ (Černohorský et al. 1956), avšak v současné době nejsou známy žádné recentní lokality. To nasvědčuje dramatickému ústupu druhu, a to zřejmě v důsledku přílišné acidifikace substrátů v druhé polovině minulého století a úbytkem vhodných stanovišť.

Z české strany Krkonoš byl v 19. století popsán taxon Stereocaulon tomentosum var. alpestre Flot. Ten je některými autory považován za samostatný druh S. alpestre (např. Oset 2014). Jeho typový materiál byl však zničen během druhé světové války (Lamb 1977), což znemožňuje další studium. Stereocaulon alpestre se od S. tomentosum liší kratšími pseudopodécii s bradavičnatými až silně vroubkovaně-šupinovitými fylokládii v jejich spodní části (Oset 2014).

Literatura: Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – Nakladatelství ČSAV, Praha. Oset M. (2014): The lichen genus Stereocaulon (Schreb.) Hoffm. in Poland – a taxonomic and ecological study. – Monographiae Botanicae 104: 1–81. Lamb I. M. (1977): A conspectus of the lichen genus Stereocaulon (Schreb.) Hoffm. – Journal of the Hattori Botanical Laboratory 43: 191–355.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Stereocaulaceae Stereocaulon


ohrožení:RE – vyhynulý

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 7, z toho ověřených 4. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021