Varicellaria rhodocarpa (Körb.) Th. Fr.

děratka

Variabilní korovitý lišejník tvořící hladké až bradavičnaté stélky s ohraničenými sorály, které mohou časem splývat a díky přítomnosti lekanorové kyseliny vykazující výrazně červenou C+ reakci. Na exponovanějších stanovištích stélka často obsahuje i lichexanthony (Tønsberg 1992). U bohatě plodných exemplářů však mohou soredie zcela chybět. Téměř vždy přítomná apotecia jsou poměrně nenápadná a vytvářejí se ve stélkových bradavičkách. Vřecka obsahují jedinou obří dvoubuněčnou sporu.

Tento arkto-alpinský druh roste na kyselé půdě, humusu, rostlinných zbytcích, odumírajících mechorostech, a v severních oblastech také na bázích keříků a stromů. Ve střední Evropě je nejčastěji uváděn z vysokohorských oblastí nad horní hranicí lesa, přičemž většina údajů pochází z Alp. Z našeho území byl opakovaně uváděn historicky z Krkonoš (viz katalog Vězda & Liška 1999), odkud byla popsána var. sudetica, charakterizovaná bohatě fertilními stélkami bez sorédií (Erichsen 1936). Recentní publikované údaje od nás chybějí, ale poměrně nedávno byl objevený v chladných sutích na Šumavě (Palice & Vondrák, nepubl.) a na borce jeřábu na Keprníku (Hrubý Jeseník).

Literatura: Erichsen C. F. E. (1936): Pertusariaceae. – In: Rabenhorsts Kryptogamenflora, 2nd IX., Abt. 5 (1), p. 319–728, Leipzig. Tønsberg T. (1992): The sorediate and isidiate, corticolous, crustose lichens in Norway. – Sommerfeltia 14: 1–331.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Pertusariales Ochrolechiaceae Varicellaria



Červený seznam (Liška & Palice 2010):RE – vyhynulý
Červený seznam (Malíček 2023):C1 – kriticky ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 1, z toho ověřených 1. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024