Lišejník s tenkou, tmavě zelenou až šedozelenou, většinou souvislou stélkou, která vytváří nevýrazné areolky až šupinky. Víceméně kulatá peritecia s hladkým povrchem jsou polozanořená až téměř přisedlá. Jejich barva varíruje vzhledem ke stáří a stanovištním podmínkám od šedavě hnědé až po téměř černou.

Typickým stanovištěm jsou zastíněné báze listnatých stromů či vyčnívající kořeny, kde mnohdy přechází také na okolní epifytické mechorosty. Druh vykazuje preference k dřevinám s vyšším pH borky a často také ke starším stromům. Vzácněji porůstá také dřevo a výjimečný není ani terikolní výskyt (rostlinný detritus, mechorosty, humus) zvláště ve vápencových oblastech. Vyskytuje se především v lesních ekosystémech, zejména ve starých porostech, vlhkých údolních lesích, případně i v parcích. Ve střední Evropě je A. allobata uváděna relativně zřídka, a to zřejmě kvůli částečnému přehlížení. Na našem území se vyskytuje roztroušeně od nížin do hor.

Ascomycota → Eurotiomycetes → Verrucariales → Verrucariaceae → Agonimia