Anzina carneonivea (Anzi) Scheid.

Korovitý lišejník, široce rozšířený v severské boreální zóně jehličnatých lesů. V Evropě se vyskytuje také v jižnějších zeměpisných šířkách ve vysokých pohořích, obvykle s vyvinutou horní hranicí lesa. Lišejník je udáván ze širokého spektra především organických substrátů (včetně rašeliny, rostlinných zbytků, mechorostů či jiných lišejníků). U nás je znám v podobě rozsáhlých světlých povlaků především na poléhavých, často již odumřelých větvích kleče, případně také na borce na bázích stromů. Roste ale také na trvale vlhkém dřevu obvykle na místech s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. V plodném stavu tento druh připomíná některé zástupce rodu Pertusaria sensu lato, od kterých je poznatelný dvou až čtyř-buněčnými askosporami a od většiny z nich také C+ červenou reakcí díky přítomnosti kyseliny gyroforové. Typickým stanovištěm druhu Anzina carneonivea jsou vysokohorská vrchoviště s klečovými porosty, případně světlé horské rašelinné smrčiny. Z ČR je znám historicky z Jizerských hor (nejníže položená lokalita u nás v necelých 1000 m n.m.); recentní nálezy pocházejí z vyšších poloh Krkonoš, Šumavy, Hrubého Jeseníku a Jizerských hor.

Literatura: Palice Z. (1999): New and noteworthy records of lichens in the Czech Republic. – Preslia 71: 289–336.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Ostropales incertae sedis Ostropales Anzina


ohrožení:VU – zranitelný

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 11, z toho ověřených 11. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021