Korovitý lišejník, široce rozšířený v severské boreální zóně jehličnatých lesů. V Evropě se vyskytuje také v jižnějších zeměpisných šířkách ve vysokých pohořích, obvykle s vyvinutou horní hranicí lesa. Lišejník je udáván ze širokého spektra především organických substrátů (včetně rašeliny, rostlinných zbytků, mechorostů či jiných lišejníků). U nás je znám v podobě rozsáhlých světlých povlaků především na poléhavých, často již odumřelých větvích kleče, případně také na borce na bázích stromů. Roste ale také na trvale vlhkém dřevu obvykle na místech s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. V plodném stavu tento druh připomíná některé zástupce rodu Pertusaria sensu lato, od kterých je poznatelný dvou až čtyř-buněčnými askosporami a od většiny z nich také C+ červenou reakcí díky přítomnosti kyseliny gyroforové. Typickým stanovištěm druhu Anzina carneonivea jsou vysokohorská vrchoviště s klečovými porosty, případně světlé horské rašelinné smrčiny. Z ČR je znám historicky z Jizerských hor (nejníže položená lokalita u nás v necelých 1000 m n.m.); recentní nálezy pocházejí z vyšších poloh Krkonoš, Šumavy, Hrubého Jeseníku a Jizerských hor.

Literatura: Palice Z. (1999): New and noteworthy records of lichens in the Czech Republic. – Preslia 71: 289–336.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → incertae sedis Ostropales → Anzina