Biatora helvola Körb. ex Hellb.

biatora medožlutá

Jedná se o ekologicky podobný druh jako B. efflorescens, avšak znatelně vzácnější. Největší koncentrace recentních lokalit spadá do lesních komplexů jižních Čech s převahou lokalit na Šumavě (Printzen & Palice 1999). V ČR byl po roce 2000 zaznamenán kromě Šumavy jednotlivě také v Novohradských horách, Krkonoších, na Králickém Sněžníku, v Orlických horách a Javorníkách. Ojedinělý a překvapivý je pak nález tohoto spíše horského druhu na Vyškovsku, v nízké nadmořské výšce v údolních polohách Drahanské vrchoviny (Svoboda et al. 2008).

Literatura: Printzen C. & Palice Z. (1999): The distribution, ecology and conservational status of the lichen genus Biatora in central Europe. – Lichenologist 31: 319–335. Svoboda D., Bouda F., Halda J. P., Kukwa M., Liška J., Malíček J., Müller A., Palice Z., Peksa O., Szymczyk R. & Schiefelbein U. (2008): Lišejníky zaznamenané během 14. jarního setkání Bryologicko-lichenologické sekce ČBS na exkurzích na Vyškovsku na Moravě. – Bryonora 41: 12–20.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Ramalinaceae Biatora



Červený seznam (Liška & Palice 2010):EN – ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C3 – ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 42, z toho ověřených 35. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024