Patří k nejhojnějším a nejméně specializovaným zástupcům rodu Biatora vůbec. Může se vyskytovat i v oblastech dříve silně zasažených imisemi. Nepatří však mezi zcela obecné druhy a větší část lokalit se nachází v chráněných územích a horských oblastech, přestože jednotlivé lokality jsou známy i z nížinných lesů. Preferuje prosvětlené lesy, ale může se vyskytovat i na solitérních stromech. Jedná se o ombrofóbní druh rostoucí na kůře a dřevu nakloněných částí kmenů chráněných před deštěm, někdy ve společenstvech tzv. kalicioidních lišejníků. Asi nejoblíbenějším porofytem je javor klen, kde se může vyskytovat i masově. Na rozdíl od většiny svých příbuzných častěji porůstá i přirozeně mírně kyselou (subneutrální) borku stromů, jakou mají např. javor mléč, jasan či jilm. Zároveň se ale vyhýbá nitrofilním společenstvům svazu Xanthorion a urbanizované krajině. V některých rozsáhlejších územních celcích, např. v severozápadních Čechách či v některých níže položených oblastech, zcela chybí.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Biatora