Mapovník Wahlenbergerův je nápadným arkto-alpínským druhem, zbarveným citronově žlutě díky kyselině rhizokarpové, podobně jako někteří zástupci rodu Rhizocarpon, kam dle fylogenetických prací také náleží (Miadlikowska et al. 2006). Od svých skalních příbuzných se liší nehalonátními askosporami, mohutnější, relativně silnou šupinovitou stélkou a většími apotecii.

Jedná se pravděpodobně o cirkumpolárně rozšířený druh rostoucí ve štěrbinách silikátových skal na půdě bohaté na humus a na mechorostech v chladných a vlhkých lokalitách. Z ČR je historicky znám pouze z Krkonoš a Hrubého Jeseníku (Keprník). Recentně byl nalezen na několika místech v Labském dole (Halda et al. 2016). V blízkosti naší hranice je pak dlouhodobě známý z německé části Šumavy, odkud ho z Jezerní stěny pod nejvyšším vrcholem Grosser Arber naposledy zaznamenal Poelt (1954).

Literatura: Poelt J. (1954): Einige Moos- und Flechtenfunde der Böhmerwaldfahrt vom 18. bis 21. September 1953. – Berichte der Bayerischen Botanischen Gesellschaft 30: 167–168. Miadlikowska J. et al. (2006): New insights into classification and evolution of the Lecanoromycetes (Pezizomycotina, Ascomycota) from phylogenetic analyses of three ribosomal RNA- and two protein-coding genes. – Mycologia 98: 1088–1103. Halda J., Kučera J. & Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1 – mechorosty a lišejníky. – Vrchlabí: Správa KRNAP.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Catolechia