Apotécia tohoto druhu na první pohled připomínají sorály. Obsahují dvousporická vřecka a kyselinu thamnolovou (K+ žlutě, Pd+ žlutě až červeně). Pertusaria trachythallina roste na borce listnatých stromů, nejčastěji buků, ve vlhkých lesích (Nimis et al. 2018). V Evropě se jedná o vzácný lišejník, který z řady lokalit již zřejmě vymizel. Recentně je uváděný např. z Alp, východních Karpat a Kavkazu. Z našeho území pochází jediný specifikovaný historický údaj z buků od Dívčí lávky (oblast soutoku Labe a Bílého Labe) v Krkonoších, kde ho v roce 1935 sbíral V. Kuťák (Erichsen 1940; jako P. laevigata var. discrepans).

Literatura: Nimis P.L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P.O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634. Erichsen C.F.E. (1940): Neue Pertusarien nebst Mitteilungen über die geographische Verbreitung der europäischen Arten. – Annales Mycologici 38: 16–55.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Pertusariaceae → Pertusaria