Cladonia verticillata (Hoffm.) Schaer.

dutohlávka přeslenitá

Nápadný lišejník díky svým patrovým podetiím, která mohou být i víceetážová. Horní pohárek vždy raší ze středu toho spodního. Hlavním rozlišovacím znakem od velmi podobného, úzce pojímaného druhu C. cervicornis, který také může tvořit několikapatrová podetia, jsou především přízemní vytrvávající šupiny. Podle holandských autorů (van Herk & Aptroot 2003) bývají u C. verticillata obvykle menší, víceméně okrouhlé (nikdy podlouhlé, jazykovité), celokrajné až mělce vykrajované, za sucha nevzpřímené a za vlhka s modravým odstínem. Kvůli velké variabilitě morfologických znaků obou taxonů však bývá někdy obtížné tyto dvě entity odlišit, proto jsou některé údaje v tomto atlasu klasifikovány jako C. cervicornis agg. Podle některých určovacích klíčů a v praxi se někdy tyto dva druhy odlišují arbitrárně podle přítomnosti převažujících patrovitých podétií (C. verticillata) či nápadných, kadeřavých a nahoru zkroucených šupin (C. cervicornis).

Druh kyselých a písčitých půd, který se objevuje např. na vřesovištích, písčinách, v acidofilních borech a doubravách, a dokonce i na antropogenních stanovištích. V Evropě je hojnější hlavně v severní části kontinentu. Na našem území se vyskytuje roztroušeně hlavně v Čechách, méně často na Moravě. V oblastech s písčitými půdami může být lokálně hojný.

Literatura: Van Herk C. M. & Aptroot A. (2003): A new status for the Western European taxa of the Cladonia cervicornis group. – Bibliotheca Lichenologica 86: 193–203.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Cladoniaceae Cladonia


ohrožení:NT – blízký ohrožení

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 126, z toho ověřených 66. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2022