Méně známý „vodní“ lišejník, který tvoří olivově až tmavě hnědé slizovité stélky obsahující jako fotobionta neznámou kokální sinici. Nekarbonizovaná tmavá peritecia (s chybějícím involukrelem) jsou částečně krytá stélkou a obsahují bohatě větvené anastomosující hamatécium a dvoubuněčné askospory, sužující se na jednu stranu, s nestejně velkými buňkami (Nordin 2002).

Roste na zaplavovaných silikátových kamenech a skalách v potocích a jezerech, zřejmě obohacených bázemi. K doprovodným druhům patří např. nápadnější cyanolišejník Ephebe lanata (Nordin 2002). Většina dosavadních publikovaných údajů pochází z Britských ostrovů a Skandinávie. Lišejník byl u nás objeven teprve nedávno a zatím je znám ze tří lokalit v karech Hrubého Jeseníku a Krkonoš, a z údolí Divoké Orlice (Halda 2017).

Thüs & Schultz (2009) diskutovali potenciální záměny za málo známé amfibické lišejníky s podobnou morfologií a ekologií, popsané M. Servítem z dnešního území České republiky v rodu Pseudarthopyre­nia. Ty mohou být hypoteticky totožné s druhem C. angermannicum. Je však potřebná důkladná revize Servítova typového materiálu. Jedná se zejména o taxon Pseudarthopyrenia bayeri (= Pyrenocollema bayeri), známý pouze z typové lokality od Chotěboře, který se však dle popisu (Servít 1955) liší o něco většími askoporami.

Literatura: Servít M. (1955): Nové lišejníky. Lichenes novi. – Rozpravy Československé věd 65/3: 1–45. Nordin A. (2002): Collemopsidium angermannicum, a widespread but rarely collected aquatic lichen. – Graphis Scripta 13: 39–41. Thüs H. & Schultz M. (2009): Fungi: Lichens Pt. 1, Freshwater Flora of Central Europe. – Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg. Halda J. (2017): Lišejníky ledovcového karu Velká kotlina v Hrubém Jeseníku. – Acta musei richnoviensis, sect. natur., 24: 7–52.

Ascomycota → Dothideomycetes → Collemopsidiales → Xanthopyreniaceae → Collemopsidium