Dermatocarpon leptophyllodes (Nyl.) Zahlbr.

nitroplodka

Vzácný druh nitroplodky lišící se od ostatních našich zástupců tvorbou shluků drobných (1–4 mm), jakoby šupinatých šedých laloků, které mají na spodní straně pseudoparenchymatickou kůru, typickou pro rod Dermatocarpon. Roste na periodicky smáčených skalách tvořených vyvřelými či silikátovými horninami ve vyšších polohách. V Evropě je znám ze Skandinávie, Velké Británie a střední Evropy. Pravděpodobně je částečně přehlížen kvůli nenápadnému vzhledu. Je zajímavostí, že tento druh byl popsán z našeho území, z hory Klíč v Lužických horách. Nejprve po jménem D. lorenzianum (Anders 1922), které autor následně nahradil, bez uvedení důvodu, novým jménem D. phonoliticum (Anders 1928). Typová lokalita na Klíči byla krátce nato v roce 1932 zničena sesuvem (Anders 1935). Později byl druh nalezen také ve Velké Kotlině v Jeseníkách (Vězda 1961). Recentně je u nás považován za vyhynulý.

Literatura: Anders J. (1922): Zur Flechtenflora Nordböhmens. – Böhm. Leipa, 1 p., [Selbstverlag]. Anders J. (1928): Die Strauch- und Laubflechten Mitteleuropas. Anleitung zum Bestimmen der in Mitteleuropa vorkommenden Strauch- und Laubflechten. – G. Fischer, Jena. Anders J. (1935): Im Verschwinden begriffene und verschwundene Flechtenarten in Nordböhmen. – Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft 53: 319–330. Vězda A. (1961): Třetí příspěvek k rozšíření lišejníků v Jeseníku. – Přírodovědný časopis slezský 22: 447–458.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Eurotiomycetes Verrucariales Verrucariaceae Dermatocarpon

nejčastější synonyma:Dermatocarpon lorenzianum, Dermatocarpon phonolithicum
ohrožení:RE – vyhynulý

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 1, z toho ověřených 1. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2023