Tato epifytická sorediozní hnědenka je poměrně variabilním druhem, charakteristickým zelenou nebo hnědou stélkou se žlutavě zelenými až téměř nahnědlými sorály, přítomností kyseliny divarikatové a občasnou přítomností apotecií. Ve sterilním stavu je dosti podobná několika dalším sorediozním lišejníkům: Fuscidea arboricola, F. pusilla, Ropalospora viris, Violella fucata a vzácných epifytických forem obvykle saxikolní Fuscidea recensa. Všechny tyto druhy, vyjma F. pusilla a F. recensa, se liší obsahovými látkami. Od F. pusilla byla dříve odlišována především na základě přítomnosti apotecií, větší velikosti stélky a převážně západoevropského rozšíření. Nedávná studie potvrdila, že se jedná o fylogeneticky odlišné, avšak semikryptické, morfologicky ne vždy jednoznačně rozlišitelné druhy (Zahradníková et al. 2018). Bylo také potvrzeno, že F. lightfootii má zřejmě západoevropské rozšíření a většinou tvoří větší stélky. Autoři doporučují pro určení těchto druhů sekvenaci DNA.
Fuscidea lightfootii osídluje typicky větve listnatých keřů a stromů, např. rodů Salix, Alnus a Betula na vlhkých mikrostanovištích. Ze střední Evropy je uváděna spíše sporadicky včetně našeho území, odkud pochází jediný specifikovaný historický údaj ze Žďárských vrchů z kůry borovice (Kovář 1904). Existuje také několik recentních nálezů (Železné hory, Jeseníky). Výskyt na našem území bude potřeba potvrdit revizí herbářového materiálu, případně i molekulárně.
Literatura: Kovář F. (1904): Příspěvek ku květeně lišejníků a jevnosnubných rostlin v krajině žďárské. – Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 1903: 1–8. Zahradníková M., Andersen H. L. & Tønsberg T. (2018): Fuscidea lightfootii and F. pusilla (Fuscideaceae, Umbilicariomycetidae, Ascomycota), two similar but genetically distinct species. – Lichenologist 50: 425–438.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Umbilicariales → Fuscideaceae → Fuscidea
Počet záznamů: 4, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.