Nenápadný epifytický druh hnědenky s drobnou zelenavou sorediozní stélkou ohraničenou tmavou prvostélkou (prothallem), obsahující kyselinu divarikatovou. Lišejník je velice podobný několika dalším taxonům (viz F. lightfootii). U nás bývá nejčastěji zaměňován za druh Ropalospora viridis, který však obsahuje kyselinu perlatolovou a tvoří zpravidla větší a zelenější stélky (rozdíly podrobně viz Lendemer 2011). Dřívější pochybnosti, zda se jedná o dobře vymezený druh či jen drobnější formu F. lightfootii bez apotecií, byly recentně vyjasněny (Zahradníková et al. 2018). Tato studie potvrdila, že se jedná o fylogeneticky samostatný druh, dokonce v rámci rodu blízce nepříbuzný F. lightfootii. Také v ní byla poprvé potvrzena přítomnost apotecií u tohoto druhu.

Hnědenka maličká roste většinou na kyselé borce, vzácně i dřevě, listnatých a jehličnatých dřevin (nejčastěji buku a smrku) v různých typech lesů od nížin do hor. Často se objevuje jako pionýrský lišejník na větvích a mladých kmenech, čímž do značné míry vikarizuje s Ropalospora viridis. V Evropě bude F. pusilla patrně široce rozšířena, avšak je přehlížená. Z ČR byla poprvé publikována relativně nedávno z Novohradských hor, Šumavy a Českého Švýcarska (Malíček & Palice 2013). Následovaly další nálezy z celé republiky a dá se říci, že se v současné době u nás jedná o poměrně běžný druh.

Literatura: Lendemer J. C. (2011): A review of the morphologically similar species Fuscidea pusilla and Ropalospora viridis in eastern North America. – Opuscula Philolichenum 9: 11–20. Malíček J. & Palice Z. (2013): Lichens of the virgin forest reserve Žofínský prales (Czech Republic) and surrounding woodlands. – Herzogia 26: 253–292. Zahradníková M., Andersen H. L. & Tønsberg T. (2018): Fuscidea lightfootii and F. pusilla (Fuscideaceae, Umbilicariomy­cetidae, Ascomycota), two similar but genetically distinct species. – Lichenologist 50: 425–438.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Umbilicariales → Fuscideaceae → Fuscidea