Terikolní cyanolišejník s tmavou, granulózní až šupinovitou stélkou a vtlačenými apotécii. Roste převážně na vápnité půdě ve stepních společenstvech, suchých trávnících nebo i v lomech. Ojediněle se objevuje i na skalách. V Evropě je tento lišejník poměrně vzácný. V severní a střední Evropě se jedná o typický stepní element sušších, kontinentálně laděných oblastí. Více rozšířený je v teplejších oblastech Mediteránu. Z ČR aktuálně existuje pouze jeden nepublikovaný údaj z Pálavy, z lomu pod Svatým kopečkem u Mikulova, kde roste v poměrně bohaté populaci. Historicky nebyl tento druh odlišován od podobné H. adglutinata, takže část starých údajů může ve skutečnosti náležet tomuto druhu. Historické záznamy o výskytu Heppia lutosa pocházejí převážně z jižní Moravy, kde se druh vyskytoval na spraších a dalších typech víceméně vápnitých půd na xerotermních stanovištích. Sbírán byl i ve středních Čechách (Suza 1925). Lišejka žlutavá téměř vymizela zřejmě v souvislosti se změnami hospodaření v krajině a následným zarůstáním vhodných biotopu, ubýváním obnažované půdy a likvidací vhodných stanovišť.
Literatura: Suza J. (1925): Nástin zeměpisného rozšíření lišejníků na Moravě vzhledem k poměrům evropským. – Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy Univerzity 55: 1–151. Jørgensen P.M. (2007): Heppiaceae. – Nordic Lichen Flora 3: 43–45.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lichinomycetes → Lichinales → Lichinaceae → Heppia
Počet záznamů: 5, z toho ověřených 2. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.