Lišejník dle literatury charakteristický drobnými (<0,1 mm) papilami (výrůstky) na povrchu areol. Tento znak však často není patrný a druh lze poznat díky poměrně silné, šedozelené, areolovité až téměř granulózní stélce. Apotecia mají zřetelný stélkový okraj a spory jsou dvoubuněčné.

Jméno tohoto lišejníku je poněkud zavádějící, odvozené od typové položky, která pochází ze zaplavovaných žulových balvanů v řece Neckar (Německo). Druh však roste především na různých typech přirozených vápnitých skal i na antropogenních vápnitých substrátech (např. beton) mimo zaplavovaná stanoviště. Upřednostňuje kolmé a nakloněné plochy a toleruje eutrofizaci. V Evropě je široce rozšířen od Středomoří po temperátní zónu. Na našem území začal být sbírán od 90. let 20. století, ale poprvé byl publikován až o několik let později (Kocourková & van den Boom 2005). Od té doby nálezů rychle přibývalo, hlavně z vápencových oblastí v nižších polohách.

Literatura: Kocourková J. & van den Boom P. P. G. (2005): Lichenicolous fungi from the Czech Republic II. Arthrorhaphis arctoparmeliae spec. nov. and some new records for the country. – Herzogia 18: 23–35.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Lecania