Leptosillia wienkampii (J. Lahm ex Hazsl.) Voglmayr & Jaklitsch

Tato drobná pyrenokarpní saprofytická houba byla popsána jako lišejník a také tradičně sbírána a studována zejména lichenology jako fakultativně lichenizovaná houba. Je to dáno častou přítomností řas v bezprostředním okolí peritécií (Aguirre-Hudson 2009) a epifytickému výskytu na živých stromech. V nové studii Voglmayr et al. (2019) je však jednoznačně konstatováno, že se jedná o nelichenizovanou houbu. Autoři pomocí molekulárních dat pro tento druh objevili pozdější synonymum i anamorfní stadium, původně popsané jako Liberomyces saliciphilus (Pažoutová et al. 2012) a izolované jako endofytická houba. To jen podtrhuje fakt, že se v tomto případě o lišejník skutečně nejedná.

V přisedlých, černých, na povrchu zvrásnělých, hruškovitých periteciích s apikálním vyústěním se v unitunikátních vřeckách tvoří fusiformní zahnuté neseptované askospory s kapénkami (vytvářející dojem přehrádek) a se zaoblenými konci. Druh obvykle porůstá suché rýhy rozbrázděné borky starších listnatých stromů, a to zejména vrb, topolů a jilmů. Historicky byl druh od nás několikrát uváděn jako Leptorhaphis wienkampii (viz katalog Vězda & Liška 1999). V recentní literatuře bylo používáno jméno Cresporhaphis wienkampii.

Z České republiky jsou také uváděny dva příbuzné a zjevně nelichenizované druhy s předpokládanou užší vazbou ke svému hostiteli, a to L. macrospora (Eitner) Voglmayr & Jaklitsch, rostoucí na borce dubů, a L. muelleri (Duby) Voglmayr & Jaklitsch na borce javoru klenu (Voglmayr et al. 2019).

Literatura: Aguirre-Hudson B. (2009): Cresporhaphis M.B. Aguirre (1991). – In: Smith C.W., Aptroot A., Coppins B.J., Fletcher A., Gilbert O.L., James P.W. & Wolseley P.A. (eds), The Lichens of Great Britain and Ireland, p. 791–791, London: The British Lichen Society. Pažoutová S., Šrůtka P., Holuša J., Chudíčková M., Kubátová A. & Kolařík M. (2012): Liberomyces gen. nov. with two new species of endophytic coelomycetes from broadleaf trees. – Mycologia 104: 198–210. Voglmayr H., Aguirre-Hudson M.B., Wagner H.G., Tello S. & Jaklitsch W.M. (2019): Lichens or endophytes? The enigmatic genus Leptosillia in the Leptosilliaceae fam. nov. (Xylariales), and Furfurella gen. nov. (Delonicicola­ceae). – Persoonia 42: 228–260.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Sordariomycetes Xylariales Leptosilliaceae Leptosillia

nejčastější synonyma:Leptorhaphis wienkampii, Cresporhaphis wienkampii

Červený seznam (Liška & Palice 2010):RE – vyhynulý
Červený seznam (Malíček 2023):DD – nedostatek údajů

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 2, z toho ověřených 2. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024