Nejčastěji zaznamenávaný zástupce českých bazidiolišejníků s poměrně širokou ekologickou amplitudou. Jeho skutečnou četnost a rozšíření u nás bude zapotřebí v budoucnu dále studovat. Ve sterilním stavu je totiž prakticky nerozeznatelný hned od několika dalších příbuzných druhů, které se u nás potenciálně mohou vyskytovat. Nejčastěji roste na tlejícím až silně zetlelém dřevě, rašelině, mechorostech, kyselé půdě či pískovcových skalách. Kalichovka okoličnatá je široce rozšířena v mírném pásmu severní polokoule. Roste pravděpodobně na většině území ČR s výjimkou intenzivně využívaných zemědělských oblastí. Je vzácná v níže položených a teplejších regionech, hojná v horách. V terénu ale patří k poměrně snadno přehlédnutelným lišejníkům, protože se většinou vyskytuje ve sterilním stavu.

Velmi podobnými druhy jsou L. alpina, L. velutina, L. grisella či L. meridionalis, které zatím nebyly z ČR spolehlivě doloženy. Jejich výskyt ale nelze vyloučit zejména v našich nejvyšších pohořích. Pouze kalichovka L. alpina je v plodném stavu lépe poznatelná především díky nápadně žlutému zabarvení plodnic. Ostatní druhy jsou od L. ericetorum rozeznatelné tmavšími pigmenty a jejich specifické inkrustaci, případně i bazidiosporami.

V minulosti hojně užívané jméno L. umbellifera ve skutečnosti patří nelichenizované houbě rodu Marasmius s. l. (Voitk et al. 2023).

Literatura: Voitk A., Thorn G. & Saar I. (2023): Lichenomphalia umbellifera: fungible and infungible epithets and species concepts. – Mycotaxon 137: 629–667.

Basidiomycota → Agaricomycetes → Agaricales → Hygrophoraceae → Lichenomphalia