Málo známý zástupce rodu, který je velmi podobný druhu M. nigella. Některými autory (např. Czarnota 2007) byly tyto taxony považovány za synonyma, nicméně fylogeneticky jde o dobře vymezené druhy. Zásadním rozdílem jsou kratší konidie, 2.5–3.5 µm u M. melaeniza oproti 3.4–4.5 µm u M. nigella. Dalším rozdílem je také pigmentace, kde M. nigella obsahuje hnědý až purpurově hnědý (K+ zelený) pigment Melaena-red v hymeniu, hypoteciu a stěnách pyknid. Oproti tomu M. melaeniza produkuje jiné pigmenty (viz Kantelinen et al. 2024), avšak kvůli jisté variabilitě nemusí být identifikace na základě pigmentů spolehlivá. Situaci navíc komplikuje častá absence apotecií.
Micarea melaeniza roste na tlejícím dřevě jehličnanů. Zatím je známa ze starých a pralesovitých porostů boreálních a horských oblastí. V Evropě byla doposud nalezena jen v několika zemích severní, střední a východní části kontinentu (Kantelinen et al. 2024). V ČR byla zatím spolehlivě doložena pouze ze Šumavy a zřejmě u nás bude vzácným lišejníkem.
V ČR připadá v úvahu také výskyt nově popsaného druhu M. eurasiatica Kantelinen & G. Thor, který se liší především výrazně delšími konidiemi (4.5–6.0 µm) a nižšími cylindrickými pyknidami.
Literatura: Czarnota P. (2007): The lichen genus Micarea (Lecanorales, Ascomycota) in Poland. – Polish Botanical Studies 23: 1–190. Kantelinen A., Svensson M., Malíček J., Vondrák J., Thor G., Palice Z., Svoboda S. & Myllys L. (2024): A phylogenetic study of Micarea melaeniza and similar-looking species (Pilocarpaceae) unveils hidden diversity and clarifies species boundaries and reproduction modes. – MycoKeys 106: 327–353.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Pilocarpaceae → Micarea
Počet záznamů: 9, z toho ověřených 4. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.