Přestože M. antecellens bývá uváděno jako nelichenizované (Sanderson & Coppins 2009, Nimis 2022), pozorovali jsme u něho opakovaně zřetelně vyvinutou lichenizovanou stélku, takže se spíše jedná o pololišejník až pravý lišejník. Je charakteristický početnými černými peritécii se stěnou nereagující s KOH. Od ostatních zástupců rodu se liší absencí stromat (tj. peritécia se na stélce vyskytují jednotlivě, nikoliv v těsných skupinách uvnitř útvarů tvořených karbonizovanou tkání). Od podobných zástupců rodu Arthopyrenia se liší nápadně velikými sporami 27–40 × 8–13 µm.

Vyskytuje se na hladké borce, především listnáčů, v lesích s příznivě vlhkým mikroklimatem. V rámci Evropy je častěji nacházen například ve Velké Británii, avšak zasahuje až do Středomoří (např. Nimis 2022). Ve střední Evropě je velmi vzácný a známý především z historických údajů. Z ČR uvádí tento druh (pod jménem Arthopyrenia antecellens) Servít (1910) z kůry buku z Ostrého na Šumavě. Suza (1925) jej udává z Moravy, ovšem bez bližších údajů. Recentní údaje nejsou známy.

Literatura: Sanderson N. A. & Coppins B. J. (2009) Mycoporum Flot. ex Nyl. (1855). – In: Smith C. W. [eds], The lichens of Great Britain and Ireland, p. 171–181, The British Lichen Society, London. Nimis P. L. (2022): ITALIC – The Information System on Italian Lichens. Version 7.0. – University of Trieste, Dept. of Biology. [https://dryades.units.it/italic] Servít M. (1910): Zur Flechtenflora Böhmens und Mährens. – Hedwigia 50: 51–85. Suza J. (1925): Nástin zeměpisného rozšíření lišejníků na Moravě vzhledem k poměrům evropským. – Spisy vydávané Přírodovědeckou fakultou Masarykovy Univerzity 55: 1–151.

Ascomycota → Eurotiomycetes → Pleosporales → Mycoporaceae → Mycoporum