Pololišejník (ve smyslu Vondrák et al. 2022) bez zřetelně vyvinuté stélky, nápadný svými velkými peritécii 0,3–0,4 mm v průměru. Vnějším vzhledem se nejvíce podobá druhu Arthopyrenia analepta, který se ovšem liší pozitivní reakcí stěny peritécia s KOH (hnědý pigment reaguje do zelena) a úzkými protáhlými vřecky (ta jsou široce kyjovitá u N. fraxinii). Anatomie peritécií je podobná jako u N. punctiformis, avšak tento druh má menší plodnice (0,1–0,25 mm v průměru) a menší spory.

Vyskytuje se na hladké borce listnáčů ve společenstvech morfologicky podobných druhů (také pololišejníků), např. Arthopyrenia analepta, A. salicis a Eopyrenula avellanae. Patrně preferuje lokality v nižších polohách střední Evropy, ovšem těžko lze charakter rozšíření blíže specifikovat, neboť se jedná o málo sbíraný a zřejmě i vzácný druh, rozhodně vzácnější než podobná A. analepta. Z ČR existuje několik historických údajů ze začátku 20. století (viz katalog Vězda & Liška 1999) a jediný ověřený recentní údaj pochází z křivoklátského Týřova.

Literatura: Vondrák J. et al. (2022): From Cinderella to Princess: an exceptional hotspot of lichen diversity in a long-inhabited central-European landscape. – Preslia 94: 143–181.

Ascomycota → Dothideomycetes → incertae sedis Dothideomycetes → Naetrocymbaceae → Naetrocymbe