Pololišejník (ve smyslu Vondrák et al. 2022) bez zřetelně vyvinuté stélky, charakteristický svými četnými peritécii 0,2–0,35 mm v průměru. Podobný vzhled má například i Cyrtidula hippocastani, která se liší zďovitými sporami (N. punctiformis má spory dvoubuněčné). Zajímavým znakem, který bývá jen občasně patrný, je fragmentace spor. V některých případech je toto rozpadání na jednobuněčné fragmenty velmi nápadné, což připomíná zástupce rodu Strigula.

Je to nejhojnější evropský zástupce rodu. Vyskytuje se typicky na několik let starých větvičkách listnáčů. Mimořádně hojný bývá na bucích. Ne vždy je omezen jen na větvičky a v některých případech může porůstat i rozsáhlé plochy hladké borky kmenů. Tento fenomén je patrný zejména v oblastech „lišejníkových pouští“, např. v severních Čechách, kde tento pololišejník zaujímá niky dosud nepřítomných lišejníků. V ČR je plošně rozšířen od nížin do hor.

Ascomycota → Dothideomycetes → incertae sedis Dothideomycetes → Naetrocymbaceae → Naetrocymbe