Terčovka lipová je zdaleka nejhojnějším zástupcem rodu Parmelina v České republice. Rozšířená je roztroušeně od nížin do hor. Charakteristická je přítomností šedých až hnědavých, nezploštělých izidií ve střední části stélky. Najdeme ji především na borce listnatých stromů (hlavně klenů, jasanů a lip) na mírně eutrofizovaných, otevřených, světlých stanovištích, např. na solitérních stromech, v alejích, parcích i obcích. Vzácněji roste také na obohacených silikátových skalách a dřevě. Celkový areál zahrnuje Eurasii a Afriku. V nižších polohách by se u nás teoreticky mohl vyskytovat nedávno ze Španělska popsaný kryptický druh P. cryptotiliacea, morfologicky odlišitelný od P. tiliacea pouze v plodném stavu, jinak jen molekulárně (Núñez-Zapata et al. 2011).

Literatura: Liška J., Palice Z., Dětinský R. & Vondrák J. (2006): Changes in distribution of rare and threatened lichens in the Czech Republic II. – In: Lackovičová A., Guttová A., Lisická E. & Lizoň P. [eds], Central European lichens – diversity and threat, p. 241–258, Mycotaxon Ltd., Ithaca. Núñez-Zapata J., Divakar P. K., Del-Prado R., Cubas P., Hawksworth D. L. & Crespo A. (2011): Conundrums in species concepts: the discovery of a new cryptic species segregated from Parmelina tiliacea (Ascomycota: Parmeliaceae). – Lichenologist 43: 603–616.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Parmelina