Stélku tohoto lišejníků tvoří nápadné hnědé šupiny, jejichž okraj je zpravidla lemovaný modravými sorédiemi. Vyskytuje se na různých typech vápnitých a bazických silikátů i vyvřelin, často ve spárách skal, kde se koncentruje stékající voda. Upřednostňuje exponovaná slunná stanoviště. Tento kosmopolitně rozšířený druh ve střední Evropě vyhledává hlavně xerotermní lokality. Častější je asi pouze v údolích řek. V ČR je větší množství recentních lokalit známo ze středního Povltaví a z okolí Moravského Krumlova. Jinak se jedná o vzácný druh. Historické rozšíření zpracoval Suza (1942, 1947), který Peltula euploca uvádí z desítek lokalit ve středních Čechách (např. údolí Berounky) a na jižní Moravě. Je pravděpodobné, že na řadě z nich se druh doposud vyskytuje.
Literatura: Suza J. (1942): Česká xerothermní oblast a lišejníky. – Věstník Královské České Společnosti Nauk 1941/18: 1–38. Suza J. (1947): Praebohemikum a lišejníky. – Věstník Královské České Společnosti Nauk 1946/1: 1–34.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Peltigerales → Coccocarpiaceae → Peltula
Červený seznam (Liška & Palice 2010):EN – ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C3 – ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 45, z toho ověřených 42. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.