Jediný zástupce převážně tropické čeledi Coccocarpiaceae u nás tvoří poměrně řídké, ale kompaktní tmavé polštářovité stélky. Jemná, tmavá, modravě hnědá až černá vlákna tohoto „primitivního“ lišejníku připomínají volně žijící sinice rodu Stigonema, která je také jeho fotobiontem. Patří k vzácnějším druhům rostoucím na přirozených, na minerály bohatých silikátových skalách. Oproti vzhledově podobným, terestrickým vláknitým sinicím se častěji vyskytuje i na sušších a exponovanějších stanovištích, např. na osvětlených balvanech v reliktních borech. Nicméně preferuje zvětrávající skály a spíše horizontální plochy či prohlubně, kde se déle drží voda. Z našeho území byl publikován z hadců z oblasti Želivky a Mohelna (Černohorský et al. 1956, Vězda 1970), ale nepublikované sběry pocházejí také z hadců ve Slavkovském lese. Údaj z Jizerských hor (Wagner 1995) neodpovídá jinak známé ekologii tohoto druhu u nás a bude zapotřebí ho ještě ověřit.

Literatura: Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – Nakladatelství ČSAV, Praha. Vězda A. (1970): Neue oder wenig bekannte Flechten in der Tschechoslowakei. I. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 5: 307–337. Wagner B. (1995): Spilonema paradoxum a Thermutis velutina – dvě překvapení v herbáři PRC. – Bryonora 15: 8–9.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Peltigerales → Coccocarpiaceae → Spilonema