Pertusaria ophthalmiza (Nyl.) Nyl.

děratka očkovaná

Lišejník poznatelný podle apotécií s vroubkovaným okrajem, které vypadají jako sorály, a obsahových látek (pouze mastné kyseliny). Optimum jeho výskytu se nachází v chladných a vlhkých lesích, kde roste na kmenech či větvích jehličnanů i listnáčů s kyselou borkou. V Evropě vykazuje víceméně boreálně-montánní rozšíření. Ve střední části kontinentu pochází více údajů pouze z Alp.

V katalogu lišejníků ČR (Vězda & Liška 1999) je P. ophthalmiza nesprávně uvedena pod jménem P. multipuncta, která je velmi podobným suboceanickým lišejníkem a odlišuje se především chemicky (obsah kyselin physodalové a protocetrarové). V minulosti byly oba druhy nezřídka považovány za synonyma nebo odlišovány pouze na úrovni variet. Za spolehlivé lze považovat pouze dva historické údaje P. ophthalmiza z Krkonoš, a to doklad M. Servíta z r. 1925 z údolí Mumlavy (Erichsen 1936, jako P. multipuncta) a sběr E. Eitnera z r. 1907 z Labského dolu (Hanko 1983). Subrecentně byl tento taxon několikrát zaznamenán také na Šumavě (Palice, nepubl.), odkud byl již dříve znám z bavorské části (Hanko 1983).

Literatura: Hanko B. (1983): Die Chemotypen der Flechtengattung Pertusaria in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 19: 1–297. Erichsen C. F. E. (1936): Pertusariaceae. – In: Rabenhorsts Kryptogamenflora, 2nd IX., Abt. 5 (1), p. 319–728, Leipzig.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Pertusariales Pertusariaceae Pertusaria

nejčastější synonyma:Pertusaria multipuncta auct., Lepra ophthalmiza

Červený seznam (Liška & Palice 2010):CR – kriticky ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C1 – kriticky ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024