Nápadný velký terčovník, který potkáme na listnatých dřevinách s vyšším pH borky, vzácně i na dřevě. Preferuje nitrofilní společenstva, je toxitolerantní a světlomilný. Typickými stanovišti jsou aleje, stromy podél cest, v obcích i ve volné krajině. Toleruje i intenzivně zemědělsky využívanou krajinu. Těžištěm jeho rozšíření jsou kontinentální části střední Evropy. Uváděn je ale také z Balkánského poloostrova. V České republice roste hojně na jižní Moravě. Mimo tuto oblast se vyskytuje velmi ojediněle. Obecně je vázán na nižší polohy v sušších oblastech státu. Od 80. let minulého století bylo zaznamenáno šíření terčovníku velkého, důvody ale nebyly jednoznačně odhaleny (Lisická et al. 2008).

Tento lišejník byl původně popsán na vnitrodruhové úrovni druhu P. biziana českým lichenologem J. Nádvorníkem přímo z České republiky a na druhové úrovni je odlišován poměrně krátkou dobu. Recentně vybraná typová položka (lektotyp) pochází z obce Miroslav na Znojemsku. Problematické však stále zůstává odlišování od nominátní varianty taxonu P. biziana, známé zejména z Mediteránu, který u nás zřejmě neroste. K rozlišení existuje řada více či méně spolehlivých drobných znaků. Tento komplex však vyžaduje podrobnější taxonomické studium.

Literatura: Lisická E., Lackovičová A., Liška J., Lőkös L. & Lisický M.J. (2008): Physcia aipolioides – ein Beispiel einer invasiven Flechte oder einer unterschätzen Verbreitung?. – Sauteria 15: 303–318. Liška J., Lisická E. & Lackovičová A. (2009): Typification of Physcia aipolioides (Physciaceae, lichenized fungi). – Mycotaxon 107: 335–338.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Physciaceae → Physcia