Prakticky vždy plodný zástupce rodu. Podobně jako druh P. oligotropha se jedná o lokálně častý, pionýrský lišejník (r-stratég), který je znatelně vzácnější než příbuzná P. icmalea. Placynthiella uliginosa tvoří za vlhka slizovitou stélku bez nápadných areolek či isidií. Za sucha pak stélku tvoří sotva patrné, rozptýlené, kulovité, tmavé granulky (goniocysty), dosahující sotva jedné desetiny milimetru.
Lišejník roste nejčastěji na občasně disturbovaných kyselých substrátech, jako jsou písčitá, jílovitá či rašelinná půda, surový humus, případně i tlející dřevo. Obvyklým typem biotopu jsou rašeliniště, vřesoviště, lesní světliny, aluvia řek, pískovny apod. Lišejník toleruje i mírný sešlap a může se vyskytovat na turistických pěšinách nebo okrajích cest. V katalogu lišejníků ČR (Vězda & Liška 1999) se k tomuto druhu váže nejvíce odkazů ze všech zástupců rodu Placynthiella, avšak zřejmě jen část z nich se bude týkat tohoto druhu. Ostatní taxony nebyly v minulosti často odlišované, případně byly uváděny jen na úrovni forem, které nejsou v katalogu odlišovány.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Trapeliales → Trapeliaceae → Placynthiella
Počet záznamů: 223, z toho ověřených 164. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.