Lišejník s tenkou šedozelenou stélkou a do ní zanořenými drobnými apotecii. Vnějším vzhledem připomíná málo vyvinuté exempláře zástupců rodu Gyalecta, od kterých se liší např. excipulem tvořeným hranatými buňkami a také podlouhlými sporami pouze s příčnými septy (Vězda 1967).

Těžištěm jeho výskytu jsou staré, často pralesovité lesní porosty s vlhkým mikroklimatem, například bučiny a suťové lesy, kde porůstá především mechaté báze kmenů, např. buků a klenů. Často se vyskytuje společně s druhy Gyalecta herculina či Strigula stigmatella. V Evropě je znám například z Alp, Karpat a Kavkazu. V ČR je uváděn pouze ze Slavkovského lesa, kde se vyskytuje na netypických stanovištích – pod převisy polozastíněných hadcových skal nebo na kamenech hluboce zanořených v balvanité suti, tedy v podmínkách s minimem světla (Palice et al. 2018). Podobná stanoviště jsou překvapivě biotopem i dalších, převážně epifytických lišejníků, například vzácného druhu Thelopsis rubella nebo běžného Coenogonium pineti.

Literatura: Vězda A. (1967): Flechtensyste­matische Studien V. Die Gattung Ramonia Stiz. Zusätze. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 2: 311–317. Palice Z., Malíček J., Peksa O. & Vondrák J. (2018): New remarkable records and range extensions in the central European lichen biota. – Herzogia 31: 518–534.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Ramonia