Ramonia chrysophaea je jméno užívané pro minimálně tři různé zástupce ostropomycetů. Taxonomickou problematiku podrobně komentoval Z. Palice v příloze k článku Vondrák et al. (2022). Typová položka tohoto jména je patrně shodná s druhem Stictis friabilis (Verkley 1999), avšak v ČR je jméno R. chrysophaea používané podle konceptu v britské floře (Sanderson & Purvis 2009) pro druh připomínající Karstenia idaei (Sherwood 1977). V českém pojetí tedy jde o houbu (možná pololišejník) s drobnými, světle béžovými apotecii zcela zanořenými v borce. Produkuje charakteristické, dlouze válcovité spory s 8–14 příčnými septy.

Tento druh je vázaný na víceméně zvětralou borku listnáčů (např. duby, jilmy a kleny). Typicky se vyskytuje na starších stromech v suťových lesích. Preferuje zachovalejší lesní stanoviště. Zřejmě je široce rozšířen v Evropě, ale údajů o něm není mnoho. V ČR se patrně vyskytuje na vhodných stanovištích po většině území od nížin do nižších horských poloh, avšak zatím chybí údaje například ze severní části Čech.

Literatura: Sherwood M. A. (1977): The ostropalean fungi. – Mycotaxon 5: 1–277. Verkley G. J. M. (1999): A monograph of the genus Pezicula and its anamorphs. – Studies in Mycology 44: 1–180. Sanderson N. A. & Purvis O. W. (2009): Ramonia Stizenb. (1862). – In: Smith C. W., Aptroot A., Coppins B. J., Fletcher A., Gilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A. [eds], The lichens of Great Britain and Ireland, p. 788–790, The British Lichen Society, London. Vondrák J. et al. (2022): From Cinderella to Princess: an exceptional hotspot of lichen diversity in a long-inhabited central-European landscape. – Preslia 94: 143–181.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Ramonia