Náš nejnápadnější zástupce kryptovek, který patří zároveň k našim nejvzácnějším a nejohroženějším druhům lišejníků. Primárně se jedná o epifytický druh, který však výjimečně může na specifických substrátech přecházet také na zem a skály, jak tomu bylo v případě historického výskytu v Praze na motolských diabasech (Servít 1930). Optimální podmínky pro jeho výskyt však představují především starší listnaté stromy se zpuchřelou subneutrální borkou v prosvětlených pralesovitých porostech středních až montánních poloh. Často se jedná již o přestárlé stromy. K nejoblíbenějším porofytům patří duby, javory mléče, jilmy a buky. V ČR se tento lišejník dosud vyskytuje v nemnoha pralesovitých rezervacích v jihovýchodní části Šumavy, v Novohradských horách, Českém lese a Podyjí. Další údaj z konce 90. let minulého století pochází také Pooslaví na Třebíčsku (Gruna 1998).
Literatura: Servít M. (1930): Flechten aus der Čechoslovakei. I. Die Umgebung von Praha. – Věstník Královské České společnosti nauk 1929/13: 1–50. Gruna B. (1998): Lišejníky připravované národní přírodní rezervace „Divoká Oslava“ (lichenologický inventarizační průzkum). – Ms. [Depon. in: AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy.]
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Ostropales → Gyalectaceae → Gyalecta
Červený seznam (Liška & Palice 2010):CR – kriticky ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C2 – silně ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 18, z toho ověřených 16. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.