Tento snadno přehlédnutelný druh tvoří téměř zanořená, kulovitá peritecia obsahující dlouze niťovité askospory, dosahujících téměř desetiny milimetru. Mezi vřecky se tvoří síť perifysoidů a hymeniální gel má amyloidní reakci po působení KOH. Tento lišejník je v terénu velmi snadné minout kvůli tomu, že jeho narůžovělá, bledě oranžová až červenavá stélka může být považována za zanořené kolonie nesymbiotických řas rodu Trentepohlia. Díky (za vlhka) nápadně zbarvené stélce zároveň lišejník nejsnáze v terénu objevíme. Jeho drobné plodnice vyvolávají dojem pyknid některého ze zástupců rodu Opegrapha s.lat., cizorodé nelichenizované houby či běžného lesního mikrolišejníku Anisomeridium polypori.
Rhaphidicyrtis trichosporella je epifytický lišejník porůstající hladkou borku listnáčů, v našich podmínkách především buků, na vlhkostně příznivých lesních stanovištích. Na vhodných biotopech (údolí potoků, pralesovité porosty) může na některých částech kmenů i dominovat, např. v místech, kde chybí kompetičně silnější makrolišejníky a rychle se šířící sorediosní mikrolišejníky. V České republice byl druh zaznamenán zatím pouze v pralesovitých rezervacích na Šumavě, v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Razule v Javorníkách. V Evropě se jedná o řídce uváděný lišejník, navíc velmi vzácný ve střední části kontinentu.
Literatura: Malíček J. & Palice Z. (2013): Lichens of the virgin forest reserve Žofínský prales (Czech Republic) and surrounding woodlands. – Herzogia 26: 253–292.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Eurotiomycetes → Pyrenulales → incertae sedis Pyrenulales → Rhaphidicyrtis
Počet záznamů: 22, z toho ověřených 22. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.