Pozapomenutý vzácný druh mapovníku, který byl pro vědu popsaný z Krkonoš z oblasti Rudníku v Obřím dole (Eitner 1911), a v roce 1927 opětovně sbíraný ještě V. Kuťákem na stejné lokalitě (Westberg et al. 2015). Monografem skupiny (Feuerer 1991) bylo později toto jméno synonymizováno s variabilním mapovníkem dnes známým jako R. reductum. O vzkříšení R. pycnocarpoides se zasloužili ve Skandinávii (Westberg et al. 2015), kde se nachází nejvíce známých výskytů tohoto druhu vůbec.
Jedná se o typický ferrofilní druh s rezavou stélkou, rostoucí na podobných místech jako podobný druh R. oederi, od kterého se liší makroskopicky více přisedlými, méně zanořenými a pravidelně okrouhlými apotécii; spolehlivěji pak mikroskopicky díky převažujícím větším zďovitým askosporám (Westberg et al. 2015). Naprostá většina dosavadních nálezů lišejníku byla učiněna ve starých lomech na těžbu měděných a železných rud. Výskyt na našem území byl v roce 2023 ověřen v Obřím dole.
Literatura: Eitner E. (1911): Dritter Nachtrag zur schlesischen Flechtenflora. – Jahresbericht der Schlesischen Gesellschaft für Vaterländische Kultur, Abt. Zool.-Bot., Breslau, 88: 20–60. Feuerer T. (1991): Revision der europäischen Arten der Flechtengattung Rhizocarpon mit nichtgelbem Lager und vielzelligen Sporen. – Bibliotheca Lichenologica 39: 1–218. Westberg M., Timdal E., Asplund J., Bendiksby M., Haugan R., Jonsson F., Larsson P., Odelvik G., Wedin M. & Millanes A. M. (2015): New records of lichenized and lichenicolous fungi in Scandinavia. – MycoKeys 11: 33–61.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Rhizocarpon
Červený seznam (Malíček 2023):DD – nedostatek údajů
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 1, z toho ověřených 1. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.