Toninie charakteristická hnědou šupinovitou stélkou, černými lecideovitými plodnicemi a dlouhými, čtyř až osmi buněčnými sporami. Typickým substrátem je půda a spáry skal, kde často porůstá mechy či cyanolišejníky (hlavně v mládí). Jedná se o široce rozšířený druh s téměř holoarktickým rozšířením, známým od rovníku až po Arktidu (Timdal 1992). V rámci střední Evropy pochází většina údajů z vyšších nadmořských výšek, zejména z Alp, kde upřednostňuje více kontinentální polohy (Nimis et al. 2018). V ČR je tento druh aktuálně považován za vyhynulý, dokonce i jeho historický výskyt je de facto nejistý. Známy jsou jen údaje z 19. století (viz katalog Vězda & Liška 1999). Všechny zdroje se specifikací lokality se týkají nejstaršího záznamu z Velkého kotle z Krkonoš (Mann 1825), který bude potřeba ověřit.

Literatura: Mann W. (1825): Lichenum in Bohemia observatorum dispositio succinctaque descriptio. – Pragae: Typis Sommerianis. Timdal E. (1992): A monograph of the genus Toninia (Lecideaceae, Ascomycetes). – Opera Botanica 110: 1–137. Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Toninia