Pod toto jméno bývají v současné době zahrnovány převislé evropské fertilní taxony ze skupiny U. barbata bez vegetativních propagulí. Tato skupina však vyžaduje podrobnou molekulární revizi, jelikož aktuálně rozlišované morfologické taxony neodpovídají dosud zjištěné fylogenezi (Clerc & Naciri 2021).

V Evropě roste tento lišejník na různých dřevinách ve vlhkých horských lesích mírného pásu. Ve Skandinávii kupodivu chybí (Westberg et al. 2021). V minulosti byl u nás udáván např. pod jmény U. faginea, U. glauca či U. rigida (Černohorský et al. 1956). Historické rozšíření v ČR bude vzhledem k potenciálním záměnám málo vyvinutých/nep­řevislých forem za U. florida vyžadovat ještě dodatečnou revizi herbářových dokladů. Dosud revidované doklady naznačují, že u nás byla tato provazovka dříve hojnější i v nižších polohách (Šoun 2015, Šoun & Němec 2015). V současné době se jedná o vzácný lišejník, který se dosud nešíří podobně jako mnohé další provazovky. Hojnější je zatím pouze na Šumavě, kde nejspíše přežil období kyselých dešťů.

Literatura: Černohorský Z., Nádvorník J. & Servít M. (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR. I. díl. – Nakladatelství ČSAV, Praha. Clerc P. & Naciri Y. (2021): Usnea dasopoga (Ach.) Nyl. and U. barbata (L.) F. H. Wigg. (Ascomycetes, Parmeliaceae) are two different species: A plea for reliable identifications in molecular studies. – Lichenologist 53: 221–230. Šoun J. (2015): Revize herbáře lišejníků Josefa Uličného. ‒ Bryonora 56: 81‒87. Šoun J. & Němec R. (2015): Lišejníky rodu Usnea na Znojemsku. – Thayensia 12: 65–78. Westberg M., Moberg R., Myrdal M., Nordin A. & Ekman S. (2021): Santesson’s chec­klist of Fennoscandian lichen-forming and lichenicolous fungi. – Uppsala University: Museum of Evolution.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Usnea