Diagnostickými znaky tohoto druhu stříbrně šedá, někdy až modravá stélka, poměrně velké polokulovité sorály a produkce lekanorové kyseliny (C+ karmínově červeně). Zpravidla vytváří jasně ohraničené, kruhovité stélky, které ale v mládí mohou být zaměněny např. za druh Ochrolechia androgyna.

Tato děratka roste na borce starších stromů, hlavně buků, javorů klenů a dubů. Preferuje staré lesy v různých nadmořských výškách, avšak v ČR je známa hlavně z podhorských a horských poloh. Ve střední Evropě se jedná o roztroušený druh přírodních lesnatých oblastí. V ČR pochází naprostá většina lokalit z lesních rezervací, takže se tento lišejník zdá být dobrým indikátorem zachovalých lesů s kontinuálním vývojem.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Ochrolechiaceae → Varicellaria