Především temperátně rozšířený sorediosní mikrolišejník, morfologicky a chemicky podobný boreálním druhům O. alboflavescens a O. microstictoides, s nimiž sdílí přítomnost variolarové kyseliny (C+ žlutě), ovšem postrádá alifatické látky. Na rozdíl od zmíněných lišejníků dává přednost mírně úživnější, nepříliš kyselé borce. Častý je zejména na osvětlených kmenech dubů. U nás se vyskytuje spíše v nižších polohách, zejména v kolinním až nižším montánním stupni. Objevuje se např. v extenzivně využívané krajině na solitérních stromech a v alejích. Výskyt na přirozených biotopech se týká především prosvětlených doubrav a dubohabřin. Do vyšších poloh vystupuje vzácněji a najdeme ho např. v prosvětlených suťových lesích.
Literatura: Tønsberg T. (1992): The sorediate and isidiate, corticolous, crustose lichens in Norway. – Sommerfeltia 14: 1–331. Kukwa M. (2009): The lichen genus Ochrolechia in Poland III with a key and notes on some taxa. – Herzogia 22: 43–66.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Ochrolechiaceae → Ochrolechia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):VU – zranitelný
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 62, z toho ověřených 52. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.