Drobný sorediozní druh terčovky s těsně přitisklou stélkou k podkladu. Spíše, než s jinými druhy rodu ho můžeme zaměnit za běžnější epifytický a někdy i saxikolní druh Parmeliopsis ambigua, s kterým může růst pohromadě. Liší se od něj např. oranžovou reakcí dřeně s KOH, jelikož obsahuje komplex kyseliny stiktové, zatímco P. ambigua obsahuje ve dřeni kyselinu divarikatovou, která s KOH barevně nereaguje.
Jedná se o pionýrský lišejník většinou tvrdých, křemičitých skal a kamenů. Často ho najdeme v těsné blízkosti země na menších kamenech. Rozšíření v Evropě je temperátní až boreálně-montánní se suboceánickým charakterem. Na našem území se proto vyskytuje roztroušeně jen v západní polovině Čech od pahorkatin do nižších hor a dále na východ je velmi vzácný.
Literatura: Suza J. (1950): Další příspěvky k povaze oceánského elementu v lišejníkové flóře střední Evropy. Parmelia mougeotii a Buellia canescens. – Věstník Královské české společnosti nauk 1949/12: 1–30.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Xanthoparmelia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):EN – ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C3 – ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 32, z toho ověřených 32. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.