Vzácnější artonie, která je dosti podobná druhu A. spadicea. Liší se od ní stélkou s oranžovým nádechem, většími sporami a pigmenty v apoteciích rozpustnými v KOH. Dříve byla uváděna jako příbuzná s tímto druhem, ale na základě molekulárních dat tomu tak není. Příbuzní jsou si jen vzdáleně a A. vinosa je geneticky nejbližší druhu A. didyma (Frisch et al. 2018).
Artonii vínovou najdeme na borce, případně i dřevě, listnatých i jehličnatých stromů, např. klenu, buku či smrku, především v dolních částech kmenů. Je indikátorem starých zachovalých lesů. V ČR je rozšířena především v horách, a to ve většině pohraničních pohořích, Brdech i na Českomoravské vrchovině. Vzácněji se vyskytuje i v nižších polohách, např. v chladných inverzních roklích pískovcových měst. V současnosti nejvíce údajů pochází ze Šumavy, Českého lesa a Beskyd. V Evropě se jedná o široce rozšířený druh mírného pásu.
Literatura: Frisch A., Grube M., Kashiwadani H. & Ohmura Y. (2018): Arthoniaceae with reddish, K+ purple ascomata in Japan. – Phytotaxa 356: 19–33.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Arthoniomycetes → Arthoniales → Arthoniaceae → Arthonia
Červený seznam (Liška & Palice 2010):VU – zranitelný
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 123, z toho ověřených 103. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.