Misnička alpská má bledou, bělavou až krémově šedou, areolkovitou stélku na černé prvostélce (prothallu). Apotecia jsou částečně až zcela zanořená ve stélce, za vlhka hnědá a za suchého stavu téměř černá. Od ostatních našich misniček rodu Bellemerea se snadno odliší červenou reakcí stélky s KOH (obsahuje kyselinu norstiktovou).

Její rozšíření je cirkumpolárně arkto-alpinské, častá je např. v silikátových Alpách. Upřednostňuje méně exponovaná místa s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou ve vysokých horách. Roste na vlhkých křemičitých skalách, především v kamenných mořích, sutích, na volně ležících kamenech v sněhových výležiscích, prameništích, u potoků apod. V ČR ji najdeme vzácně v Krkonoších, Jeseníkách a historicky je udávána také z Králického Sněžníku.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Bellemerea