Mikrolišejník stinných a vlhkých silikátových převisů, zejména balvanů a menších skalek v lesích, ale i stinných mikrostanovišť v sutích. Podobně jako B. bauschiana je řazen mezi druhy tolerující vyšší obsah železa v substrátu (Purvis & Halls 1996). Nejstarší zmínka o tomto druhu u nás je poměrně nedávného data a pochází z monografie rodu Micarea (Coppins 1983) a uvádí výskyt v Krkonoších, avšak bez konkrétní lokalizace. V novější době se objevují údaje roztroušené z území celé naší republiky. Je možné předpokládat, že se bude jednat spíše o lokálně rozšířený, roztroušený a zčásti přehlížený lišejník nežli o skutečnou vzácnost. Na místech svého výskytu se obvykle nachází v bohatých populacích. Příkladem může být nedávno dokladovaný materiál vydaný v exsikátu z ultrabazických gabroidních peridotitů na Ranském Babylonu ve Žďárských vrších (Obermayer 2019).

Literatura: Coppins B.J. (1983): A taxonomic study of the lichen genus Micarea in Europe. – Bulletin of the British Museum for Natural History 11: 17–214. Obermayer W. (2019): Lichenotheca Graecensis, Fasc. 25 (Nos 481–500). – Fritschiana (Graz) 93: 1–7. Purvis O.W. & Halls C. (1996): A review of lichens in metal-enriched environments. – Lichenologist 28: 571–601.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Psoraceae → Brianaria