Brigantiaea fuscolutea (Dicks.) R. Sant.

Poměrně nápadný korovitý terikolní druh a jeden z mála učebnicových příkladů lišejníků s bipolárním rozšířením. Kromě severní boreální až subarktické oblasti Euroasie a Severní Ameriky je znám rovněž ze subantarktické oblasti: z Nového Zélandu, jižního Chile a ostrovů v okolí Antarktidy (Hafellner 1997). Díky oranžovým apoteciím obsahujícím parietin (K+ purpurově) je dosti podobný některým zástupcům rodu Caloplaca s. lat., ale liší se vřecky s jedinou velikou mnohobuněčnou sporou (48–100 × 24–55 μm). Jeho světlá, zrnitě bradavčitá stélka obsahuje atranorin (K+ žlutě). Roste na mechorostech, nízkých rostlinách a humusu v přirozeném bezlesí tundrových a alpinských společenstvech. V Alpách kupodivu neroste. Z území ČR existuje jediný historický údaj Flotowa (1825) z Krkonoš (horní okraj Obřího dolu či Úpské jámy) a je tedy považován za vyhynulý druh.

Literatura: Flotow [J.] v. (1825): Aus einem Brieflichen Bericht des Hrn. Rittmeisters von Flotow an Hrn. Prof. Hornschuch. – Flora (Regensburg) 8: 321–327 & 337–350. Hafellner J. (1997): A world monograph of Brigantiaea (lichenized Ascomycotina, Lecanorales). – Symbolae Botanicae Upsalienses 32/1: 35–74.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Teloschistales Brigantieaceae Brigantiaea



Červený seznam (Liška & Palice 2010):RE – vyhynulý
Červený seznam (Malíček 2023):A – bez recentních údajů

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2024