Nenápadný, v současnosti široce pojímaný druh, dříve řazený do rodu Arthonia a recentně vyčleněný do rodu Bryostigma. Aktuálně je pro tento druh uplatňováno epitetum lapidicola, jakožto starší jméno mající nomenklatorickou prioritu (např. Cannon et al. 2020). Předběžné fylogenetické analýzy a zmínky specialistů v literatuře naznačují, že se rod sestává z většího množství taxonů (např. Frisch et al. 2014). Je tedy pravděpodobné, že se nomenklatura bude v budoucnosti měnit, proto se zatím držíme u nás zavedeného jména B. muscigenum.

Artonie mechová se vyznačuje nenápadnou stélkou obsahující chlorokokální řasu a drobnými černými apotecii podobnými spíše rodu Micarea. Ta mají na řezu tmavě zabarvené hnědé hypotecium (K+ olivově) a parafyzoidy, které nejsou na vrcholu hymenia vzpřímené, ale periklinálně protáhlé („ležaté“). Široká vřecka typu Arthonia obsahující na jedné straně zúžené dvoubuněčné halonátní bezbarvé spory. Nejasně vymezeným a v praxi obtížně odlišitelným druhem je primárně epifytický druh Arthonia apatetica (= A. exilis s. l.), který tvoří podobný typ nevzpřímených ležatých konců parafyzoidů. Má se však odlišovat o něco většími plodnicemi i askosporami a méně intenzivně zbarveným či zcela bledým hypoteciem. Saxikolní morfotypy se dají pro změnu zaměnit s druhem A. fusca, který má také o něco větší apotécia a askospory, výrazněji zbarvené hypotecium a vzpřímené konce parafyzoidů (Cannon et al. 2020).

Bryostigma muscigenum roste jako pionýrský druh na různých typech organických i anorganických substrátů, často na zastíněných mikrostanovištích, v různých typech přírodních i antropogenních ekosystémů. Nejčastěji je nacházen v lesních společenstvech. Vyskytuje se jak na kyselé, tak i na úživnější borce listnatých i jehličnatých dřevin, často mladých kmínků, keříků a větviček. Neobvyklý není ani výskyt na epifytických a saxikolních mechorostech, odumírajících lišejnících, na tlejícím dřevu, jehlicích, exponovaných kořenech, rostlinných zbytcích, silikátových nebo lehce bazických kamenech od nížin do hor. V Evropě je široce rozšířen v mírném subatlantickém až submediteránním pásu. V ČR začal být druh rozpoznávaný teprve na prahu nového tisíciletí (Palice 1999). V současnosti je znám z desítek lokalit zejména v lesnatých oblastech státu. Jedná se ale zjevně o mnohem častější a více rozšířený druh, který je však snadno přehlédnutelný.

Literatura: Palice Z. (1999): New and noteworthy records of lichens in the Czech Republic. – Preslia 71: 289–336. Frisch A., Thor G., Ertz D. & Grube M. (2014). The Arthonialean challenge: restructuring Arthoniaceae. – Taxon 63: 727–744. Cannon P. et al. (2020): Arthoniales: Arthoniaceae, including the genera Arthonia, Arthothelium, Briancoppinsia, Bryostigma, Coniocarpon, Diarthonis, Inoderma, Naevia, Pachnolepia, Reichlingia, Snippocia, Sporodophoron, Synarthonia and Tylophoron. – Revisions of British and Irish Lichens 1: 3–48.

Ascomycota → Arthoniomycetes → Arthoniales → incertae sedis Arthoniales → Bryostigma