Buelie s černými apotécii vnořenými do šedobílé stélky s ostře řezanými areolami (tzv. rimozní stélka). Podobá se druhům Buellia aethalea a B. stellulata, od nichž se liší složením sekundárních metabolitů ve stélce – obsahuje atranorin, stiktovou kyselinu a její deriváty. Od B. stellulata se navíc odlišuje amyloidní dření (reaguje fialově s jodem). Vyskytuje se na silikátových horninách teplejších oblastí. V Evropě je častější ve Středomoří, ve střední Evropě je vzácná (Scheidegger 1993). Z ČR existuje jediný historický a později neověřený údaj z pískovce z Královehradecka (Novák 1913).
Literatura: Scheidegger C. (1993): A revision of european saxicolous species of the genus Buellia De Not. and formerly included genera. – Lichenologist 25: 315–364. Novák J. (1913): Lišejníky okolí Královéhradeckého. – Sborník Klubu přírodovědeckého Praha 1912: 1–15.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Caliciaceae → Buellia
Počet záznamů: 0, z toho ověřených 0. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.