Buelie s drobnými černými apotécii vnořenými do bílé stélky s ostře řezanými areolami (tzv. rimozní stélka). Asi nejvíce se podobá druhům Buellia aethalea a B. spuria, od kterých se liší specifickými sekundárními metabolity ve stélce: atranorin, konfluentová a 2‘-O-metylperlatolová kyselina.

Vyskytuje se na silikátových, vulkanických, a dokonce i vápnitých skalách včetně antropogenních substrátů. Známa je např. jako pionýrský lišejník na kamenech (Wirth et al. 2013). Ve střední Evropě se jedná o vzácný teplomilný druh, který je hojnější v atlantské a mediteránní části kontinentu. V minulosti byl od nás druh vícekrát uváděn (viz katalog Vězda & Liška 1999), avšak tyto údaje by zasloužily moderní revizi.

Literatura: Scheidegger C. (1993): A revision of european saxicolous species of the genus Buellia De Not. and formerly included genera. – Lichenologist 25: 315–364. Wirth V., Hauck M. & Schultz M. (2013): Die Flechten Deutschlands. – Ulmer, Stuttgart.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Caliciaceae → Buellia