Drobnovýtruska Heppova je charakteristická svými drobnými apotécii o velikosti 0,2–0,4 (–0,6) mm, která jsou roztroušena na tenké epilitické nebo endolitické, bílé stélce. Zanořená stélka je častá hlavně v suchých biotopech. Hymenium dosahuje výšky 100–150 μm a parafýzy tloušťky 0.5–1.0 μm. Hlavním diagnostickým znakem lišejníku je apikální aparát vřecek, který se v Lugolově roztoku zbarvuje do tmavě modré.

Caeruleum heppii je v Evropě široce rozšířeným druhem, který je známý i ze Severní Ameriky. Zpravidla roste na vápnitých skalách na slunných nebo zastíněných stanovištích. Patří k typickým pionýrským lišejníkům na drobných kamenech. Mimo vápenců se objevuje také na vápnitých pískovcích, antropogenních substrátech a je znám i ze zvětralé žuly. (Magnusson 1929) ho uvádí dokonce i ze starého papíru. Z ČR je tato drobnovýtruska uváděna poměrně zřídka. Zřejmě bude částečně přehlížená.

Recentně bylo zjištěno, že Caeruleum heppii patří do třídy Lichinomycetes (Díaz-Escandón et al. 2022), tudíž není příbuzný čeledi Acarosporaceae, kam byl tento druh tradičně řazen. V tomto atlasu je zatím provizorně umístěn v čeledi Thelocarpaceae, ke které má dle výše zmíněné studie nejblíže.

Literature: Magnusson A.H. (1929): A monograph of the genus Acarospora. – Kungliga Svenska Vetenskaps-Akademiens Handlingar 7: 1–400. Díaz-Escandón D. et al. (2022): Genome-level analyses resolve an ancient lineage of symbiotic ascomycetes. – Current Biology 32: 1–10.

Ascomycota → Lichinomycetes → Thelocarpales → Thelocarpaceae → Caeruleum